Stránského laboratoře

"Laboratoř rádiových a vysokofrekvenčních měření"

Historie laboratoře

Poděbradský zámek na pravém břehu LabePočátky vzniku Laboratoře rádiových a vysokofrekvenčních měření se datují přibližně do poloviny minulého století, kdy profesor Josef Stránský1) podrobněji rozpracoval problematiku vysokofrekvenčního měření v radiotechnice na tehdejším Českém vysokém učení technickém v Praze. V roce 1953 vznikla Fakulta radiotechniky ČVUT se sídlem v Poděbradech, kde byl obor vysokofrekvenčních měření dále rozvíjen docentem Stanislavem Haderkou2). Laboratoře byly vybudovány prakticky na zelené louce v prostorech poděbradského zámku s nádherným výhledem na řeku a náměstí :-P. Na tehdejší dobu byly velmi dobře vybaveny aktuální měřicí technikou z produkce výrobního podniku Tesla Brno, n. p. - známou řadou měřicích přístrojů BM…

Fakulta elektrotechnická v Praze Dejvicích V roce 1964 se laboratoře přestěhovaly do nově vybudované budovy elektrotechnické fakulty v Praze-Dejvicích. Laboratoře dostaly novou podobu v přízemních prostorách fakulty a kromě měřicí techniky byly vybaveny stíněnými komorami, sekundárním etalonem kmitočtu a rozvodem signálů do všech laboratoří. Byla taktéž zřízena speciální experimentální laboratoř pro práci na studentských projektech a diplomových pracích, které tehdy měly prakticky vždy konstrukční charakter. Mnohaletá pedagogická činnost akademických pracovníků katedry vyústila v roce 1977 v publikaci vysokoškolské učebnice Elektronická měření3), která byla průřezem tehdejších osnov předmětů pokrývajících oblast vysokofrekvenčních měření na katedře radioelektroniky.

V průběhu let 1964 až 2002 došlo k mnoha změnám, a to jak v obsahu laboratorní výuky, tak i v rozsahu, který byl pro laboratorní výuku vyčleněn. Původní velkorysé laboratorní prostory poněkud zeštíhlily a laboratoře se přestěhovaly do zrekonstruovaných prostor čtvrtého patra bloku C3. Nově vzniklý komplex laboratoří 434 až 439 nese jméno profesora Stránského a Laboratoř rádiových a vysokofrekvenčních měření (laboratoř 438) je jeho součástí.

Náplň laboratoře

Laboratoř 438Náplní laboratoře je umožnit studentům nahlédnout do tajů fundamentálních radioelektronických měření, a to jak na základní úrovni (v předmětech Základní měření ve sdělovací technice - X37MST, XD37MST), tak i na úrovni vyšší (v předmětech Laboratoř rádiových komunikačních systémů - X37LBR, XD37LBR). Nevyhýbáme se však i měřením v oblasti moderních digitálních komunikačních systémů (předměty Měření v digitální komunikaci - X37MDK, XD37MDK). Kromě řádné pedagogické činnosti v rámci vyučovaných předmětů je naší snahou vytvořit dobré podmínky pro samostatnou tvůrči a experimentální práci studentů v rámci semestrálních, bakalářských a diplomových projektů a prací, a rozvíjet tak jejich teoretické a především praktické poznatky v oblasti vysokofrekvenční měřicí techniky a radiotechniky obecně.

Přístrojové vybavení

Laboratoř rádiových a vysokofrekvenčních měření je vybavena širokým spektrem měřicích přístrojů, zahrnujícím jak starší přístroje prověřené časem i studenty 8-O, tak i moderní přístrojovou techniku umožňující provádět náročná měření v oblasti digitálních komunikačních systémů. Kromě základních přístrojů - napájecích zdrojů, nf generátorů, nf a vf voltmetrů, měřičů zkreslení, Q-metrů, vektorových voltmetrů, měřičů impedance, analogových osciloskopů, vf wattmetrů atd. - jsme vybaveni například digitálními osciloskopy (2 GSa/300 MHz), vf generátory (do 3,3 nebo 20 GHz), spektrálními analyzátory (3,6 GHz), vektorovým signálovým analyzátorem (3,6 GHz) a obvodovým analyzátorem (3,8 GHz). Můžeme tak provádět vektorová měření do kmitočtu 3,8 GHz, skalární měření do kmitočtu 18 GHz, analyzovat modulované signály do kmitočtu 3,6 GHz s šířkou pásma do 10 MHz a další. Laboratoř taktéž nabízí jisté minimální technické zázemí - nástroje, nářadí, elektronická bižuterie, konektory, redukce,… pro jednodušší konstrukční práce.

Co umíme

  • měřit kmitočet do 4 GHz
  • měřit signály v časové oblasti do 300 MHz
  • měřit spektrum signálů do 3,6 GHz
  • měřit střední výkon do 18 GHz v dynamickém rozsahu -30 dBm až +15 dBm
  • měřit obálkový výkon do 3,6 GHz v šířce pásma do 50 MHz
  • měřit zisk, šumové číslo, CP1dB, IP3,… do 3,6 GHz
  • měřit impedanci dvojpólů (R, L, C,…) se ss předpětím (+-30 V) či proudem (+-100 mA) do 30 MHz
  • měřit impedanci do 3,8 GHz
  • měřit rozptylové parametry (s-parametry) a další vektorová měření do 3,8 GHz
  • skalární měření do 20 GHz
  • provádět analýzu/záznam modulovaných signálů do 3,6 GHz
  • komunikovat s přístroji po GPIB, RS232 z MATLAB, Agilent VEE, C,…
  • vytvářet sw vybavení pro komunikaci s přístroji
  • a mnohé další…

Vyučované předměty

V současné době se v Laboratoři rádiových a vysokofrekvenčních měření vyučují tyto předměty:

Projekty

Jak psát závěrečné práce

Projekty a bakalářské/diplomové práce v naší laboratoři

  • Hledá se student pro instalaci a nastavení Linux serveru (Ubuntu-Debian) jako firewall/proxy/samba pro laboratoř 438.

Oficiální témata semestrálních prací a projektů najdete zde. Hledejte pod vedoucím Matějka. Oficiální témata bakalářských a diplomových prací najdete zde.

Výpůjčky

Nic. (Na něco jsem ale určitě zapomněl - ozvěte se mi.)

1) Josef Stránský Foto (*1900-1983) byl profesorem základů elektrotechniky na Vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství (VŠSEL), později na elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze v letech 1946 až 1970. Děkan VŠSEL v letech 1947 až 1948. V roce 1945 založil Ústav radiotechniky při ČVUT v Praze a roku 1953 přispěl ke vzniku samostatné Fakulty radiotechniky ČVUT se sídlem v Poděbradech, která se později sloučila s elektrotechnickou fakultou ČVUT v Praze. Profesor Stránský se podílel na přípravě staveb a provozu prvních českých rozhlasových vysílačů. Je autorem řady základních učebnic z oboru radiotechniky a teorie obvodů (mj. Polovodičová technika I, II, Vysokofrekvenční elektrotechnika I, II, Základy radiotechniky, Vysokofrekvenční měření), podílel se na vzniku Ústavu radiotechniky a elektroniky ČSAV.
2) Stanislav Haderka (*1908-?) byl autorem či spoluautorem několika publikací v oblasti vysokofrekvenčních měření, např. Elektronické měřicí přístroje a měření, Měření rezonančními metodami, Radiotechnická měření I, II,…
3) Eichler, J. a kol.: Elektronická měření. SNTL, Praha 1977.
root/cz.txt · Last modified: 2012/04/26 14:43 by mates
www.chimeric.de Creative Commons License Valid CSS Driven by DokuWiki do yourself a favour and use a real browser - get firefox!! Recent changes RSS feed Valid XHTML 1.0